Spojit
si organizaci UNESCO s filatelií – či spíše s poštovní historií – je pro
většinu obyvatel něco obtížně představitelného. Ostatně i pro většinu
sběratelů, filatelistů… (s čestnou výjimkou poštovních známek s motivy této
organizace či jejích programů). Ale přesto se to právě dnes stalo.
Titulek
tohoto článku obsahuje formulaci „s vyhlášením Velké války“, správně by mělo být
uvedeno jen „války“, neboť tehdy nikdo netušil, že „jen“ lokální konflikt se
stane (dnešními slovy) konfliktem globálním (světovým) a potrvá čtyři dlouhé
roky. A poté tato válka obdrží přídavné jméno „Velká“, a po několika
desetiletích „První“, neboť jsme si – jako lidstvo – zajistili reparát s přídavným
jménem „Druhá“.
Příležitostná poštovní dopisnice České republiky "Velká válka, Rakousko-Uhersko" s natištěnou známkou vzoru "Poštovní trubka" nominální hodnoty "A" (v den vydání ekvivalent 13,00 CZK), z emise "Válčící státy velké války (1914-1918), 100. výročí", vydaná dne 24. července 2014 v limitovaném nákladu 1.000 kusů (katalogové označení 33/14). Zdroj: http://dopisnice.blogspot.cz/
Dnešního
dne – v pátek 18. Prosince 2015 – Archiv Srbska zveřejnil informaci o
rozhodnutí UNESCO zapsat „Telegram o Rakousko-Uherském vyhlášení války Srbsku“
do mezinárodního rejstříku „Paměť světa“.
Budova Archivu Srbska v Bělehradě (zdroj: wikipedie)
V učebnicích historie, nebo nověji na „wikipedii“ se u popisu zahájení první světové války obvykle čtenář dozví větu „Dne 28. července 1914 vyhlásilo Rakousko-Uhersko Srbsku válku.“ (zdroj: wikipedie). Že se jednalo o vypovězení války formou telegrafického sdělení zprostředkovaného poštou bylo do dnešního dne zahaleno tajemstvím. Ministerstvo zahraničních věcí Rakouska-Uherska prostřednictvím Císařské a královské pošty (C. k.) zaslalo telegram Ministerstvu zahraničních věcí Srbska, který byl doručen prostřednictvím Srbské královské pošty. Romantická představa velvyslance cizího státu předávajícího do rukou ministra zahraničí listinu s vyhlášením války, tak bere definitivně za své… Technický pokrok již v roce 1914 slavil své vítězství.
Příležitostná poštovní dopisnice České republiky "Velká válka, Srbsko" s natištěnou známkou vzoru "Poštovní trubka" nominální hodnoty "A" (v den vydání ekvivalent 13,00 CZK), z emise "Válčící státy velké války (1914-1918), 100. výročí", vydaná dne 24. července 2014 v limitovaném nákladu 1.000 kusů (katalogové označení 32/14). Zdroj: http://dopisnice.blogspot.cz/
O
tomto telegramu, který nejprve skončil v Archivu ministerstva zahraničních
věcí Srbského království a přes různé archivní instituce na území bývalé
Jugoslávie se dostal do dnešního Archivu Srbska, věděli jen odborníci. Návrh na
registraci tohoto dokumentu do rejstříku „Paměť světa“ vedeného u UNESCO podal
v roce 2014 (u příležitosti 100. Výročí zahájení první světové války)
podal Archiv Srbska prostřednictvím Ministerstva kultury a informací Republiky
Srbsko a Národní komisi pro spolupráci s UNESCO při Ministerstvu
zahraničních věcí.
Na
zasedání Mezinárodního poradního výboru programu "Paměť světa", které
se konalo od 4. do 6. října v Abu Dhabi (Spojené arabské emiráty, SAR), byl
podpořen zápis „Telegramu o vyhlášení války“ do mezinárodním rejstříku. Rozhodnutí
o registraci podepsala Irina Bokova, generální ředitelka UNESCO dne 9. října
2015. Průvodní dopis pro ředitele Archivu Srbska, pana Miroslava Perišiče, s rozhodnutím
ze dne 15. prosince 2015 byl doručen na adresu archivu včerejší den.
Rejstřík
UNESCO „Paměť světa“ obsahuje celkem 348 dokumentů a sbírek z celého světa
v psané, tištěné, filmové či zvukové podobě. Mimo jiné – v případě Srbska
– archiv Nikola Tesly, či v letošním roce přidaným spisům Isaaca Newtona,
archivu Louise Pasteura, Churchillova archivu, sbírce dokumentů o masakru v Nankingu…
Telegram byl poslán z Vídně dne 28. července 1914 v 11 hodin a 10 minut a byl přijat v Niš 15/28. července 1914 ve 12 hodin a 30 minut. Sdělení bylo psáno ve francouzštině a zní:
„Královský ministr zahraničních věcí v Niš.
Královská srbská vláda neuspokojivě reagovala na sdělení ze dne 23. července 1914, který jí předal rakousko-uherský velvyslance v Bělehradě. Vzhledem k tomu, vláda císařského a královského Veličenstva musí se spoléhat na sílu zbraní, k ochraně svých práv a zájmů. Rakousko-Uhersko se považuje od tohoto okamžiku ve stavu války se Srbskem.
Ministr zahraničních věcí Rakouska-Uherska, hrabě Berchtold“
A kola války zvaná "velká" se mohla začít roztáčet... V ten samý den se počal na vesnicích a městech vylepovat plakát s provoláním "Mým národům!".
Manifest "Mým národům!" jeho c. a k. Apoštolského Veličenstva Františka Josefa I., datovaný 28. července 1914 v Lázních Išlu (zdroj: wikipedie)
A na závěr malá historická odbočka.
Podepsaný hrabě Berchtold má významné moravské kořeny. Celým jménem „Leopold
hrabě Berchtold z a na Uherčicích, Vratěníně a Polici“ se narodil 18. dubna 1863 ve Vídni
(Rakouské císařství) a zemřel 21. listopadu 1942 v Peresznye u Šoproně (Maďarské království). Velkou část
života prožil na svém panství v moravských Buchlovicích.
Příležitostná poštovní dopisnice České republiky "Zámek Buchlovice" s natištěnou známkou vzoru "Státní znak" nominální hodnoty 3,00 CZK (a příležitostným poštovním kašetem - razítkem, pod obrazovou částí) z emise "Hrady, zámky a architektonické památky" (námět číslo 35), vydaná dne 24. července 1996 v celkovém nákladu 30.000 kusů (katalogové označení Pre. CDV 0051a). Polovina celkového nákladu dopisnice byla opatřena otiskem kašetu.
Byl výrazným rakousko-uherským politikem a státníkem. Funkci ministra zahraničí zastával v letech 1912-1915, od roku 1916 byl nejvyšším komořím císaře Karla.
Leopold hrabě Berchtold, ve vojenské uniformě, 1915 (zdroj: wikipedie)
Po válce byl v tehdejší Československé republice považován za nežádoucí osobu a tak se odstěhoval na své maďarské statky. Je pohřben v rodinné hrobce – v kapli Svaté Barbory – nedaleko od hradu Buchlova.
Příležitostná poštovní dopisnice České republiky "Hrad Buchlov" s natištěnou známkou vzoru "Státní znak" nominální hodnoty 2,00 CZK (a příležitostným poštovním kašetem - razítkem, pod obrazovou částí) z emise "Hrady a zámky" (námět číslo 1), vydaná dne 21. prosince 1994 v celkovém nákladu 50.000 kusů (katalogové označení Pre. CDV 0006a). Polovina celkového nákladu dopisnice byla opatřena otiskem kašetu.
Žádné komentáře:
Okomentovat